Jen pár set metrů od školky, nad soutokem Žebětínského potoka a Vrbovce, se nachází na dvou vysokých ostrozích přírodní památka Pekárna. Kopec je protkán řadou cest a stezek, které jsou přístupny pouze pro pěší, s kočárkem ani odrážedlem se tak jako tak daleko nedostanete. Nejkrásnější je to zde na jaře, kdy pod holými korunami habrů a dubů rozkvétají lány modrého jaterníku podléšky, zlaté mochny, zeleného pryšce nebo fialově kvetoucích lilií zlatohlavých.
My se ale na Pekárnu vydáme v zimě. Nebudeme se dívat pod nohy, ale do korun stromů, kde budeme pátrat po kulatých keříčcích ochmetu evropského. Ochmet je, podobně jako mnohem známější jmelí, poloparazit, který je závislý na svém hostiteli. Jmelí ovšem roste na všech možných stromech kromě dubu, a ochmet téměř jen na dubu. Kde ale brali jmelí druidové, kteří ke svým rituálům potřebovali jen jmelí dubové? Vysvětlení nám dává ochmet, protože jmelí se na dubu může vyskytovat pouze v případě, že samo roste na ochmetu.
Jmelí se od ochmetu odlišuje i v dalších detailech. Na rozdíl od křehkých zelených větviček jmelí má ochmet hnědé dřevnaté větve s podlouhlými listy. Ty v zimních měsících opadávají a na stromech zůstávají jen nápadné žluté plody. Pokud si koupíte na Vánoce zlatě nebo stříbrně nastříkané větvičky jmelí, které brzy opadají, jedná se z největší pravděpodobností o ochmet. Plody jsou oblíbenou pochoutkou ptáků, především nenasytných brkoslavů severních. Ti k nám zalétají od listopadu do ledna a s oblibou si pochutnávají na zimních bobulích. Až se půjdete na Pekárnu podívat, pozorně se dívejte, možná zde tohoto nádherného ptáka s nápadnou žlutou kresbou na křídlech a na ocase uvidíte.
V pátém týdnu letošního roku vás proto zveme na výpravu do severní části Pekárny. Cesta je značena, ale podle zkušeností vydrží maximálně týden. Poklad vás čeká pouze do úterý poledne, ve středu jdeme vyhlížet brkoslavy s dětmi ze školky a těm by dozajista neunikl. Pokud se vydáte na cestu jindy, stačí se jen držet vyšlapaných stezek, Pekárna má necelých 60 ha, tak se zde určitě neztratíte.
A teď už ke stezce pro Šnečky:
- Začínáme u rybníku u Eliotu. Můžete zde i skončit a dát si v místní hospodě svařák (na stojáka u dveří).
- GPS souřadnice výchozího bodu: 49.210916, 16.504179
- Při parkování využijte odstavnou plochu u silnice, neparkujte prosím před stájemi ani restaurací.
- Můžete přijet i autobusem 52, zastávka Kohoutovická, případně zastavit u školky a popojít po proudu Vrbovce cca 500 m.
- Cesta je značena zelenými fáborky a není sjízdná pro kočárky.
- Poslušně šlapající tříleťák potřebuje cca 45 minut.
- Na kótu 325 vás čeká převýšení 30 výškových metrů, tam i zpět 1 km cesty.
- Při cestě do kopce můžete obdivovat vodopád potoka Vrbovce.
- Při cestě z kopce to na listí klouže, zvolte vhodnou obuv a bláťáky pro malé chodce.
- Na cestě u kóty 325 vás do úterý poledne čeká malý poklad.
- Nechoďte prosím mimo cesty, jsme v přírodní památce.
- Při cestě zpět to můžete vzít po fáborcích kolem Vrboveckého mlýna a dát si u dveří svařák.
- Pokud se vám chce vycházku si prodloužit, nebo bydlíte v Bystrci, vezměte to přes Loupežnický dub na Kamechy. I na něm roste ochmet.